Příznaky těhotenství

Až na pár výjimek žena zpočátku nepozná, že je těhotná. Dokonce znám mnoho žen, které již byly těhotné a nevěděly to a byly zrovna v té době na nějaké párty. I já jsem to tak měla, v té době se mi narodil synovec, takže jsme slavili. Tohle si nevyčítejte.

Jak tedy poznám, že jsem těhotná?

Vynechání menstruace

Většina žen začne mít podezření až při vynechání menstruace. Někdy však může při zahnízdění vajíčka žena trochu krvácet, to nevadí, ale může si toto splést s menstruací a na těhotenství přijde později.

Těhotenský test

Těhotenský test by se neměl dělat dříve než právě poté, co máte zpoždění. Dříve by totiž nemusel být průkazný. I když zažila jsem jeden případ, kdy žena hned druhý den po oplodnění věděla, že je těhotná, což potvrdila pozitivním těhotenským testem. Na tohle však nespoléhejte.

Nevolnosti

Další neoblíbený příznakem jsou ranní nevolnosti. Bohužel, nemusí být pouze ranní. Já měla nevolnosti celý den a v podstatě celé těhotenství. Také jsem nezvracela pouze ráno, ale většinou spíš večer. Celý den jsem se snažila do sebe dostat nějaké jídlo a večer bylo celé mé snažení v… záchodové míse :-). Jedna rada zní, připravit si k posteli nějaké suchary a hned po probuzení si je dát. Také jsem zkusila tzv. těhotenská lízátka, ale špatně mi bylo i z nich :-). Nakonec se mi nejvíc osvědčilo málo, ale pravidelně jíst. Což nechápala moje tchýně, která mi vždycky nandala plný talíř, s tím, že jím za dva. Nebylo to nic příjemného, ale jeden bonus to mělo, zpočátku těhotenství jsem dost zhubla a nakonec jsem nabrala asi pouze 6 kg nad moji obvyklou váhu, takže po porodu jsem měla postavičku jako na vysoké :-).

Zlepšení čichu

Těhotné mají velice dobrý čich, je to proto, aby se mohly více chránit proti případným zkaženým potravinám. V mém případě to byla spíš nevýhoda, ráno jsem nemohla ani otevřít ledničku a projít okolo popelnice byl nadlidský výkon.

Změna chutí

Mnoho žen má také zajímavé a netradiční chutě. U mě to byly spíš nechutě. V jednu dobu se ze mě dokonce stala vegetariánka, představa, že pozřím byť kousek masa pro mě byla nepředstavitelná. Společné pracovní obědy se staly pro mě utrpení, obzvlášť, když měl někdo k obědu právě maso.

Emoce

Naše tělo prožívá v těhotenství hormonální bouři. Není se tedy čemu divit, že máme emoce jako na houpačce. Já jsem se například jednou rozbrečela, když dal manžel moc nahlas televizi :-). Také mě dost dostávaly reklamy, například jedna o Vánocích, kdy holčička napsala dopis Santa Clausovi. Její tatínek jel na severní pól, aby ho našel, ale Santa měl zavřeno a on byl smutný, jel tedy domů a dopis otevřel a jeho dcerka tam psala, že má pouze jedno přání, aby byl její tatínek o Vánocích doma… ještě teď se mi derou slzy do očí :-))). Schválně, dala jsem vám sem tu reklamu a pak mi napište, koho to také dojalo. Já brečím, i když už těhotná nejsem :-).

Prsa

Budete mít krásná a pevná prsa. Mnoho žen také uvádí, že je prsa bolí.

Budete se zvětšovat

A to nemyslím jen tělo – prsa, břicho, nohy atd., mě se v těhotenství zvětšovala mateřská znaménka. Tak bacha na to, já se tehdy objednala na kožní pro jistotu na kontrolu a vše v pořádku.

Další těhotenské změny

Nechtěla jsem rovnou napsat, že si budete připadat úplně blbá, ale je to tak. Nebo alespoň u mě to tak bylo. Měla jsem potíže s pamětí, občas jsem si vůbec nemohla vzpomenout na slova. Většinu těhotenství jsem byla doma na rizikovém, o to ale byla větší sranda, když jsem šla mezi lidi.

Třeba jednou, měla jsem jít k doktorovi, tak jsem se i dokonce namalovala (nic velkého, jen řasenka a tužka na oči), byla to těžká doba covidová, to se nosily roušky stále i venku, já byla vždycky poctivka poctivá, i když jsem občas podváděla, protože se mi blbě dýchalo, ale to bylo zrovna v zimě, takže dobrý. U doktora v pohodě, pak jsem se stavovala ještě v práci a v drogerii, kde mi paní u kasy vehementně nabízela vodě odolnou řasenku, já říkala, že není třeba na to moje malování, pak jsem jela městskou domů. Až doma jsem pochopila, proč na mě lidé v městské tak divně koukali a taky tu prodavačku… moje řasenka, která byla ráno na mých řasách, byla v tu chvíli všude, jen ne na řasách, vypadala jsem jak míval po velmi náročné noci :-). Vůbec nevím, kdy se to stalo, snad ne už u doktora :-).

Jindy jsem zase jela k jinému doktorovi a tam se přezouvali boty, no neodešla jsem s těmi jejich přezůvkami? Ještě, že byla tenkrát docela zima a venku mi to došlo.

Jiný den jsem jela opět k jinému lékaři (nj, nikam jinam jsem taky nechodila) a zjistila si městskou, která mi ujela před nosem, byla jsem naštvaná, to museli změnit jízdní řády, na zastávku jsem totiž šla s předstihem. Uhnala jsem tedy manžela, aby mě tam dovezl, ale nemohli jsme to najít, navigace selhávala (tohle nebyl můj obvyklý doktor, tam jsem ještě nikdy nebyla), nakonec jsem to nějak našla a jela domů. Cestou jsem však zjistila, že mi ten autobus neujel, já si stoupla na protější zastávku, kdybych do něj nastoupila, tak bych jela na druhou stranu :-).